Zastávám teorii, že právo na život má taková písnička, která udělá radost nejen svému autorovi, ale aspoň jednomu jedinému člověku na světě. Ověřitelné to je tím, že si alespoň jeden člověk kousek té písničky zapamatuje a nebo se jí dokonce (a to je největší vyznamenání pro písničku) naučí hrát. Proto se cítím přímo „vyznamenaný“, když slyším mé písničky někde zpívat a hrát či je najdu (byť zkomoleně) napsané ve zpěvníku. Pochopitelně mne taky potěší, když se některá písnička z tohoto webu stáhne třeba 5000x – to je prvním krůčkem k tomu, aby si ji někdo zapamatoval. Rád totiž dělám písničky, které „mají právo na život“ : -) Protože nejsem organizován v žádném ochranném svazu a písničky píšu primárně pro svoji potěchu, mohu si je dovolit nabízet beztrestně volně ke stažení (formát mp3). Zde uveřejněné písničky je možno libovolně kopírovat a vypalovat. Pokud kterákoliv píseň někoho potěší, tenhle web plní svou úlohu. Při respektování autorských práv spoléhám na tvou slušnost. Za případný e-mail nebo vzkaz na tomto webu budu rád. Nebudu zapírat, že název tohoto webu je parafrází nejznámější knihy předního českého herce, režiséra, literáta i výtvarníka Miroslava Horníčka (*1918 +2003). Ten, když se jeho žena zdržela oblékáním nebo malováním, vymyslel „housle“. Svému synovi vždy odpovídal, že se maminka zdržela, neboť nahoře v bytě hraje na housle. Ale ty housle nikdo nikdy neviděl – proto jsou to „dobře utajené housle„. Postupem času by na tomto webu mělo být umístěno 150-250 původních – dobře utajených písní. Na rozdíl od Horníčkových houslí jsou tyhle písničky „skutečné“. Zatím jsem neměl tolik času a energie, abych je nahrál do podoby umožňující je tady vyvěsit – přestože internet snese úplně všechno. V tento čas jsem tedy zhruba ve třetině projektu Dobře utajených písní. Na jeho konci by zde mělo být více než 10 hodin původních písniček v mp3, které si bude moci kdokoliv, kdykoliv, zdarma a legálně stáhnou. Dazul